Bílkoviny nebo proteiny

Jsou živiny, které mají za úkol regenerovat poškozené buňky v těle a vytvářet nové. Při budování svalů – myslí se pod tímto i zpevnění svalové hmoty, nakolik je to také koneckonců budování, mají velmi důležitou roli při jejím budování.
Bílkoviny nebo proteiny jsou vysokomolekulární přírodní látky složené převážně z (jistých) aminokyselin. Chemická definice zní: kopolymery (kombinované polymery) z monomerních jednotek L-alfa-aminokyselin propojených peptidovou vazbou.
Základní stavební prvky bílkovin, které nám také určují kvalitu bílkoviny se nazývají aminokyseliny. Z toho vyplývá, že ne každá bílkovina, kterou zkonzumujeme má stejný vliv na budování, regenráciu nových svalových buněk. Je to dáno právě složením aminokyselin.
Obecně nejkvalitnější bílkoviny, s nejkvalitnějším složením aminových skupin – peptidů, získáváme z: masa (kuřecí, hovězí, vepřové a podobně), ryb, vajec, mléčných výrobků, bílkovinných (proteinových) preparátů, nebo aminokyselinových preparátů.
Peptidy jsou organické chemické sloučeniny, které vznikají sloučením několika aminokyselin. Ty jednotlivé, v definovaném pořadí (sekvenci) vázané aminokyseliny, jsou přitom spojeny do jednoho nerozvětveným řetězcem. Rýže, brambory, těstoviny atd., sice také obsahují malé množství bílkovin, jejich složení ale není tak kvalitní jako při prvních jmenovaných potravinách.
Aminokyseliny rozdělujeme na esenciální (ty které si tělo nedokáže samo vytvořit a musíme je dodat ve formě stravy) a neesenciální (za udaných podmínek tělo si je umí vytvořit). Mezi esenciální aminokyseliny patří i tzv.. BCAA (branched chain amino acids) – tyto aminokyseliny mají rozvětvený řetězec (Leuca, izoleucin a valin) které výrazně pomáhají udržení a budování svalové hmoty.

Bílkoviny jako jedniné z makroživin obsahují chemickou látku – N (dusík). Pro nás je Tetno prvek důležitý zejména z pohledu jako organické sloučeniny. Dusík se vyskytuje ve více organických sloučeninách a je jedním z biogenních prvků, nacházejících se ve všech živých organismech. Právě úroveň tohoto prvku, nám určuje zda naše tělo se nachází ve stavu, kdy roste (regeneruje, je ve stavu pozitivní dusíkové bilance) – tzv.. anabolický stav, nebo je naopak v katabolickém stavu, to znamená, že dusíku je nedostatek, jeho hladina v těle není postačující a svalové buňky se mění na energii – (vliv, proč diety ‚bez jídla‘ nefungují, o tom si povíme později) .

Kvalita bílkoviny a její zdroje:

Ne každá bílkovina, je stejně kvalitní z hlediska stavby nové svalové hmoty a její regenerace. Obecně, bílkoviny, které pocházejí ze živočišných zdrojů mají složení aminokyselin lepší, proto je vhodné je využívat pro budování svalů. Do této skupiny patří zejména: maso (hovězí, kuřecí, vepřové) – samozřejmě, že z těchto potravin přijímáme i poměrně velké množství tuku – (nasyceného živočišného tuku), proto při jejich přípravě se snažíme viditelný, bílý tuk z částí masa odstranit. Do této skupiny kvalitních bílkovin patří také: vejce (zejména vaječné bílky – žloutky, podobně obsahují dost tuku a cholesterolu), mléčné výrobky (nej] tvrdé sýry, tvaroh, jogurty), mléko také, avšak osobně se vyhýbám a také doporučuji pít mléka ‚ přiměřeně ‚, tu zas vůli vysokému obsahu mléčné cukru – laktóze, která kromě toho že může způsobovat problémy při trávení, je vlastně rychlý jednoduchý cukr, který také „dopomáhá“ ukládání přebytečného tuku. Rýže, ovesné vločky, těstoviny, celozrnné výrobky také obsahují bílkoviny (viz Nutriční hodnoty potravin), avšak aminokyselinový poměr v těchto potravinách není z hlediska stavby a regenerace svalových buněk (i buněk úponv a šlach) taková kvalitní jako v předchozích zdrojích.
Pro ilustraci – tabulka potravin z pohledu kvality bílkovin (proteinů):

Potraviny které vybíráme za účelem doplnění vysokokvalitní bílkovin a s ohledem na co nejnižší obsah tuku a rychlých cukrů: hovězí maso (jakékoliv, očištěné od viditelného, ​​bílého tuku), kuřecí prsa, ryby (tuňák, treska, filé, různé jiné druhy ryb, nízkotučný tvaroh, nízkotučné jogurty, tvrdý sýr – olomoucké syrečky, vaječné bílky, celá vejce, * aminokyselinové a proteinové preparáty)
Nutričně hodnotné potraviny s obsahem bílkovin, avšak s jejich nižší kvalitou (z nich vybíráme za jiným účelem): rýže, ovesné vločky, celozrnné pečivo, luštěniny
* – „Hvězdička“ v tabulce při aminokyselinových a proteinových preparátech je za účelem, což najzrozumiteľnejšieho objasnění o co se vlastně jedná. Protože velmi mnoho lidí má „díky“ jejich samotné prezentaci velmi slabé a mylné informace … Takže, jedná se o DOPLŇKY VÝŽIVY, které obsahují tyto maroživiny, čili zda se jedná o aminokyselinový preparát (obsahuje aminokyseliny ve výborných profilech, hydrolyzované z různých kvalitních, potravinových zdrojů). Podobně jako tzv.. Proteiny, koktejly, šejky, které kromě své vysoké biologické hodnotě (pro lidský organismus plně využitelná hodnota), i mají výbornou chuť (různé příchutě: čokoláda, jahoda, banán, atd. … nejnovější různé i exotické příchutě). Může se zdát směšné že se zmiňuji o těchto věcech, ale určitě i vy jste se setkali s názory – uvádím příklady: „Ty bereš ty proteiny, co kulturisté?? To teď napuchne a když ‚dobereš‘ tak zas zhubneš …“, nebo „Já cvičím bez proteinů, úplně jsem ‚čistý‘, pouze přirozenou stravou se krmím …“ a podobné blbosti .. Ti, kteří do této problematiky vidí hlouběji, vědí přesně o čem píši …. Lidé si pletou doplňkovou výživu s dopingem. Čili žádné proteiny, megamassy a podobné, preparáty s nimiž se běžně setkáváte na stránkách internetových obchodů nebo v klasických „kamenných“ obchodech s doplňkovou výživou nejsou žádné zázraky, jsou to však jednoduše řečeno obyčejné potraviny, které nám pomáhají při budování svalové hmoty, hubnutí , formování postavy, budování lepšího zdraví a podobně. Na druhé straně hodno však říci že toto rezumé si (a hlavně v posledních pár letech) dělají výrobci a distributoři sami, protože na trhu s doplňky výživy se setkáváme s ‚výrobky‘ nápadně nesoucími velmi podobné názvy jaké mají skutečné dopingové preparáty. No co byznys je byznys, hlavně ať to vypadá opravdu tvrdě. A proto není divu že se běžně setkáte na fotkách a reklamních kampaních na Danny preparáty s napumpovynými profesionálními kulturisty při nich nejnovější „supervýrobok“ (nejlépe když na konci jeho názvu je nějaký-OLONNE,-Boloň,-Testoni, atd. .. nebo v názvu ANABOLIC a pod.) který z Vás udělá mistra světa … O účincích podobných preparátech psát nebudu, ať si na to soudný člověk zprava názor sám.
Čili doplňky výživy ve formě aminokyselinových tablet, proteinových nebo sacharido-proteinových koktejlů – jednoznačně ANO, za účelem doplnění kvalitních makroživin. Přesný obsah jednotlivých makroživin najdete v tabulce nutričních hodnot potravin.

Syntéza

Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin pomocí informací zakódovaných v genech. Každá bílkovina má vlastní unikátní sekvence aminokyselin, které je uvedeno v nukleotidové sekvence genu kódujícího tento protein. Tento genetický kód je sada tří-nukleotidové soubory s názvem codons a každé tři-nukleotidové kombinaci jmenuje aminokyseliny, například AUG (adenin – uráčila – guanin) je kód pro methionin. Vzhledem k tomu, že DNA obsahuje čtyři nukleotidy, celkový počet možných codons je 64, z toho důvodu existuje určitá redundance v genetickém kódu, některé aminokyseliny, které je uvedeno více než jedno kodonu. Geny kódované v DNA se nejprve přepsána do pro – messenger RNA (mRNA), jako jsou proteiny, které RNA polymerázy. Většina organismů pak proces Pre-mRNA (známý také jako primární přepis) s využitím různých forem post-Transkripční úpravy pro vytvoření zralé mRNA, která je pak použita jako vzor pro syntézu proteinů, které ribózy. V prokaryotických na mRNA může být použit okamžitě po tom, co je vyrobeno, nebo může být vázán ribózy po vzdálilo od nucleoid. Naopak eukaryotických udělat mRNA v buněčném jádře a pak přemístit ji přes jadernou membránu v cytoplazmě, kde syntézu proteinů pak probíhá. Míra syntézu bílkovin je vyšší než u prokaryotických eukaryotických a může dosáhnout až 20 aminokyselin za sekundu. Proces, který kumuluje bílkoviny z mRNA šabloně je známý jako překladatelský. Velikost a syntetizován protein lze měřit počtem aminokyselin, které obsahuje, a její celkové molekulární hmotnosti, které se běžně uvádějí v jednotkách daltonů (synonymem atomová hmotnostní jednotky), nebo odvozenou jednotku kilodaltonov (kDa). Kvasnicové proteiny jsou v průměru dlouhé (466 aminokyselin) a mají 53 kDa hmotnosti. Největší známé proteiny jsou titíny, části svalu sarcomére, s molekulovou hmotností téměř 3000 kDa a celkové délce téměř 27.000 aminokyselin.

Chemická syntéza

Krátké bílkoviny mohou být také chemicky syntetizované podle metod známých jako peptidové syntézy. Peptidové syntézy, které jsou založeny na organické syntéze technik. Chemická syntéza umožňuje zavedení nepřirozených aminokyselin do polypeptidických řetězců. Tyto metody jsou užitečné v biochemických laboratořích av buněčné biologii, i když obvykle není určen pro komerční aplikace. Chemická syntéza je neefektivní pro polypeptidy delší než 300 aminokyselin.
Struktura bílkovin

Většina proteinů je uspořádána do jedinečné troj-dimenzionální struktury. Tvary, ve kterém „jsou“ bílkoviny uspořádány je znám jako jejich nativní struktury. Přestože mnoho bílkovin lze složit jednoduše pomocí chemických vlastností jejich aminokyselin, jiné vyžadují podporu molekulárního skládání, odvíjení, montáže, demontáže jiných makromolekulárních struktur. Biochemici se často odvolávají na čtyři různé aspekty proteinové struktury:
Primární struktura: je sekvence aminokyselin.
Sekundární struktura: pravidelné opakování místních struktur stabilizovaných pomocí vodíkových vazeb. Mezi nejčastější příklady jsou alfa helix a beta list.
Vysokoškolské struktura: celkový tvar jediné molekuly bílkovin – prostorové vztahy a sekundární struktury, které se navzájem doplňují. Vysokoškolské struktura je to, co ovládá základní funkce proteinu.
Kvartální struktura: tvar nebo struktura, která vyplývá z interakce více než jedné molekuly bílkovin, obvykle se nazývá bílkovinná podjednotka v této souvislosti, která funguje jako součást většího proteinového komplexu.

Molekuly bílkovin nejsou zcela tuhé konzistence. Kromě těchto úrovní strukturu proteinů lze posunout mezi několik souvisejících struktur. Proteiny lze neformální rozdělit do tří hlavních kategorií, které korelují s typickými terciálních strukturami: kulovité bílkoviny, vláknité bílkoviny a membránové bílkoviny. Téměř všechny kulovité bílkoviny jsou rozpustné. Vláknité bílkoviny jako je kolagen jsou součástí pojivové tkáně, také keratin a bílkoviny které jsou složkou vlasů a nehtů. Membránové bílkoviny, často slouží jako receptory nebo poskytovatelé kanálů za účelem pomoci molekulám procházet buněčnou membránou. (5043)

Komentáře

  1. Hej, bezva článek! Já teď celkem jedu na sportovní výživě a celkově doplncích stravy celkem. Jeden známej mi to slušeně sestavil a jsem teď totálně nabitej!